III. Dobřichovice a řád Křižovníků.

Jakmile uvázali se Křižovníci v držení Dobřichovic, věnovali všemožnou péči chrámu sv. Martina, který rozšířili a nově přistavenou část ku cti sv.Prokopa zasvětili. Zároveň věnovali snahy své lesům a polnímu hospodářství. Tehdy patřilo panství křižovnickému kus lesa od hradu Tetína, nazvaného Roblín, který pro vzdálenost nemohli dobře obstarávati. Proto směnili, jak se dovídáme z reg. dipl. IV.-211, dobrovolným freymarkem, les Roblín s majitelem hradu Tetína a notářem království českého Štěpánem za jiný les blíže kostela dobřichovického ležící, jenž slul, Morsina, a měřil šest lánů. S lesem tímto připadl i řádu potok a jeho břehy ve vlastnictví úplné. Směnu tuto potvrdil Jan Lucemburský /1310-1346/ listinou danou na den sv. Jakuba 1338 následujícího obsahu: „Potvrzujeme směnu jednoho háje, řečeného Roblín a háje řečeného Morsina kolem kostela ležícího, který notář Štěpán jako léno drží s Oldřichem /1324-1351/, velikým mistrem a celým konventem." V této listině uveden jest již kostel /ecclesia/ sv. Martina a Prokopa.
Ruch stavební, který za Jana Lucemburského v Praze povstal, vyžadoval mnoho stavebního materiálu, kterýž stavebníci na polích křižovnických za branou poříčskou dobývali. Na odškodněnou za rozrýpané pozemky, za písek a štěrk dál král Jan dne 5. června 1337 ze svého lesa lovčího řečeného Birdo neb Bürdo, část ve výměře sedmi lánů, který se rozkládal kolem vrchu Wrush a Wrbenische, řečeného ve Wnuši.
Stavba hradu Karlštejna za vlády Karla IV., jež začal 10. června 1348, nezůstala bez vlivu na Dobřichovice a zdejší okolí. Vození dříví, opevňování, stavění ochranných tvrzí přilákalo sem hojnost cizinců, lidu dělného a řemeslného a zaměstnávalo i lidi domácí. K ochraně východní strany hradu Karlštejn zbudoval Karel IV. tvrz, řečenou Karlík aneb Hrádek.